Rakovina v Česku: Každý třináctý občan má zkušenost s onemocněním, počet případů stále roste
V České republice žije s diagnózou rakoviny přibližně každý třináctý člověk, což v roce 2023 znamenalo téměř 800 tisíc lidí. Odborníci předpokládají, že do deseti let tento počet vzroste o čtvrtinu v důsledku stárnutí populace. Na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne proti rakovině o tom informoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je nejúčinnější zbraní proti rakovině včasná diagnostika.
Význam screeningu a včasné diagnostiky
Od roku 2019 umožnily organizované screeningové programy včasné odhalení nádorů nebo přednádorových změn u téměř 120 tisíc lidí. Ministr Válek zdůraznil důležitost preventivních vyšetření a vyzval veřejnost k jejich využívání. Podle Duška mohou screeningové programy významně přispět k záchraně životů pacientů, u kterých se nemoc podaří zachytit v raném stadiu.
„Pokud lidé nechodí na pravidelné preventivní prohlídky a přicházejí k lékaři až s rozvinutým onemocněním, i ten nejlepší specialista jim nemusí být schopen pomoci,“ upozornila Nikol Pazderová ze spolku Hlas onkologických pacientů. Kromě organizovaných vyšetření je důležité i samovyšetření, které může přispět k včasnému zachycení příznaků.
Zatím nejjednodušší a nejrychlejší vyšetření, které se zaměřuje na detekci rakoviny, je domácí test Carci reagent, který funguje jako jednorázová diagnostická sada určená pro in vitro testování, která detekuje přítomnost tyrosinu (monohydroxyfenolových metabolitů) ve vzorku ranní moči. Tento zdravotnický prostředek umožňuje provést orientační sebetest, který může sloužit jako včasné varování před závažnými onemocněními.
Kolonoskopie jako prevence rakoviny tlustého střeva
Rakovina tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění v Česku – lékaři ji každoročně diagnostikují u téměř 8 tisíc pacientů. Pokud je nádor odhalen v rané fázi, pravděpodobnost úspěšné léčby dosahuje až 90 %. U pokročilých stadií klesá šance na přežití na pouhých 15 %.
Preventivní vyšetření zahrnuje kolonoskopii, která nejen odhalí případné nádory, ale může jim i předejít. „Pokud lékař při vyšetření objeví polyp, může ho ihned odstranit, čímž se zabrání jeho případné přeměně v nádor,“ vysvětlil Dušek. Přestože je kolonoskopie plně hrazena zdravotními pojišťovnami, méně než polovina lidí, pro které je určena, tuto možnost využívá.
Rozšířené možnosti prevence rakoviny
V Česku jsou k dispozici další screeningové programy zaměřené na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screening je určen pro specifickou věkovou skupinu, například testování na rakovinu plic je dostupné pouze pro kuřáky. Loni zavedený program krevního testování rakoviny prostaty absolvovalo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50–69 let, přičemž u 9 % z nich byly zjištěny nálezy vyžadující další sledování.
Část preventivních vyšetření probíhá pomocí počítačové tomografie (CT) nebo mamografie. „Začali jsme monitorovat čekací lhůty na screeningová vyšetření a na základě získaných dat posilujeme kapacity,“ uvedl Válek. Plánuje se rozšíření mamografických center ve Zlíně, Jeseníku a Karlovarském kraji.
Rostoucí zájem o preventivní vyšetření
Nemocnice a kliniky potvrzují, že roste počet lidí, kteří chtějí podstoupit komplexní onkologická vyšetření. V některých zařízeních poptávka převyšuje kapacity. Vyšetření obvykle zabere jeden den a jeho cena se pohybuje mezi pěti a patnácti tisíci korunami.
„Lidé se často objednávají na vyšetření poté, co se s rakovinou setkali v rodině nebo blízkém okolí, případně se více zajímají o své zdraví,“ uvedla Michaela Přikrylová z kliniky Iscare. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) eviduje trvalý nárůst žádostí o příspěvek na onkologická vyšetření. V roce 2023 přispěla na tyto prohlídky částkou 4,7 milionu korun. Zvýšený zájem hlásí i další pojišťovny, například Revírní bratrská pokladna či Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
„Zájem o preventivní prohlídky je vysoký a aktuálně nemáme kapacitu pokrýt poptávku. Pokud bychom měli více kapacit, určitě bychom je využili,“ potvrdila mluvčí Masarykova onkologického ústavu Klára Jirkovská. Podobná situace je i v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, kde mohou provádět pouze dvě až tři vyšetření týdně.
Odhalení dalších onemocnění během vyšetření
Komplexní onkologická vyšetření často odhalí nejen rakovinu, ale i další zdravotní problémy. „Za pět let existence našeho programu jsme diagnostikovali dva pacienty s rakovinou, ale mnohem častěji se nám podaří odhalit jiná onemocnění,“ uvedla Dana Lipovská z Krajské nemocnice Tomáše Bati.
Některá zdravotnická zařízení nabízejí na preventivní vyšetření dárkové poukazy. „O vouchery je velký zájem, ročně jich prodáme desítky. Přibližně třetina se prodá v období Vánoc,“ informovala Klára Jirkovská z Masarykova onkologického ústavu. Poukazy si pořizují i zaměstnavatelé jako benefit pro své zaměstnance.
Závěr
Rakovina se dotýká stále většího počtu lidí a včasná prevence je klíčem k úspěšné léčbě. I přes dostupnost screeningových programů a hrazených preventivních vyšetření je jejich využití stále nedostatečné. Odborníci apelují na veřejnost, aby dbala na pravidelné kontroly, které mohou zachránit život. S rostoucím zájmem o prevenci se zdravotnická zařízení snaží rozšířit své kapacity, aby mohla nabídnout vyšetření co nejširšímu okruhu pacientů.
